Písať recenziu na knihu Parabible od Alexandra Fleka je vcelku jednoduché, pretože táto kniha sa popisuje sama. Použitím autorových slov z knihy som s ním spravil fiktívny rozhovor. Takto snáď získame lepšie pochopenie toho, čo parabible znamená a prečo pre nás môže byť užitočná.
Na začiatok je dobré si povedať, prečo autor zvolil zrovna názov Parabible. Tu je jeho vysvetlenie:
Parabiblí jsou první křesťanské katecheze. Parabiblí je středověká Bible negramotných – těch, kterí neumějí číst a biblické příběhy si prohlížejí namalované na stěnách kostelů. Namalované pak jsou nikoliv v přesných starověkých reáliích, nýbrž v kostýmech a krajinách, které znal soudobý člověk. Parabiblí v kostce, totiž v obdélníku, je i univerzální, v tisících variant znovu a znovu reprodukovaný svatý obrázek Ježíše coby modrookého blonďatého hezouna. Parabiblí je i každý překlad do moderního jazyka, který přináší zase nové posuny.
Už teda vieme, čo teda Parabible znamená. Prečo je ale dobré knihy takéhoto typu čítať? Veď máme Bibliu samotnú. A ak nestačí, máme k dispozícii aj komentáre. Ale možno aj vám sa občas zdá, že Izrael spred 2000 rokov nie je vziadelný len časovo, ale aj priestorovo a kultúrne. Ako si priblížiť biblické situácie tak, aby sme si ich mohli lepšie pripomínať v našich každodenných situáciách?
Vždy jsem chtěl propojovať starodávný text s dnešní realitou – a hlavně se spolu s posluchači ptát: Proč je tohle v Bibli? Co tenhle příběh nebo výrok znamená pro nás? Jak by dotyčná scéna vypadal, kdyby se neodehrála kdesi daleko a kdysi dávno, ale tady a teď? Jak by se choval a jak by mluvil Ježíš, kdyby žil dnes, mezi námi? Koho by fascinoval a koho k smrti vytáčel? Kdo by byli dnešní farizeové a kdo učedníci? A hlavně: Kým bych v těch příbězích byl já?
Takže Parabible je novodobá náhrada Biblie?
Žádný autoritativní překlad, žádná náhrada původního textu, jen převyprávěné kousky z Bible. Ale taky žádná samoúčelná kratochvíle, naopak – ty řecké texty (a jeden hebrejský) nejsou v knížce na ozdobu. Z nich Parabible vychází, je interpretuje a jim skládá účty.
A je Alexandr Flek je moderný paraevanjelista? Môžeme o tejto knihe hovoriť ako o paraevanjeliu podľa Alexandra?
Parabible není uzavřený projekt jednoho autora. Spíš než o konkrétní dílo jde o metodu, o způsob četby a interpretace biblického textu a taky o možnost vzájemného sdílení jednotlivých čtenářských důrazů. Parafrázování je výzvou, a to nejen pro biblisty a faráře, ale pro každého, kdo Bibli otevírá a chce si jednoduše ověřit, jestli tomu, co čte, opravdu rozumí.
Teraz si asi tak hovoríte: „máme veľa teórie o tom, čo Parabible je a nie je, ale ako to naozaj vyzerá?“. Vybral som jeden úryvok, ktorý je alternáciou evanjeliového textu podľa Matúša, kapitola 4, verše 18-20.
Jednou se šel projít podél přehrady a v Těrlicku potkal dva kamarády z dětství, jak štelují antény, aby svou obec připojili k síti. Byli to ajťáci Šíma (pozdeji známy pod přezdívkou Rocky) a jeho bratr Ondra.
„Měl bych pro vás nabídku,“ řekl jim. „Pojďte se mnou radši propojovat lidi!“
Hned se pro ten Ježísův startup nadchli. Opustili své slušně rozjeté kariéry a šli s ním zakládať síť lidí.
Parabible môže pôsobiť pre niekoho kontroverzne. Dúfam ale, že to nebude váš príklad. Je iba nástrojom pre lepšie pochopenie Biblie samotnej, vďaka ktorému nám postavy, miesta a situácie môžu byť oveľa bližšie.
